24. listopadu 2014

Autobus

Když se teď dívám čím dál častěji směrem ke svým snům, tak se mi skoro vždy vybaví i okamžik v dětství, kdy vlastně vznikl. My si tak malujeme nástěnky a tak co chceme a ono je to v nás možná už vše vytvořeno a stačí to jen uvidět.. začala jsem se učit na hrát na klávesy... ono totiž, když jsem byla malá, tak jsem měla takový miniaturní klavírek... .... ... ... ♪♫♪☼☼♪♫♪
 A když se stále víc přestávám posuzovat s tím, že je mi jedno jak moc jsem trapná, tak zjišťuju kolik věcí můžu ještě dělat.. věci, ve kterých jsem se v životě postupně začala posuzovat a odsuzovat, že je neumím, tohle mi nejde, levou ruku mám prostě levou atd. tak najednou je prostě dělám.. a můžu jen říct: máme obrovský potenciál... připravený v nás v sebe-vědomí.
František Ehrenberger se teď připravuje na nové zaměstnání.
Tak jsem se ho ptala, jestli to byl někdy jeho sen, řídit autobus? A on hned, no jasně - když jsem byl dítě, tak jsme jeli na hory a já se tak díval na toho řidiče.. ... ... hm, krásné že.. a jak jednoduché.. a říkám - jaktože jsi mi to nikdy neřekl, že chceš řídit autobus? .. nějak jsem na to sám zapomněl. A je zajímavé, že když se vydal tímhle směrem, tak všechno jde jakoby SAMO. 

Vzpomínáte si na svoje dětské sny? 
Jdeme si je plnit? Yes ♪♫•*¨*•.¸¸¸¸.•*¨*•♫♪.♪♫• 
Nevěřte tomu, že vám něco nejde.
Není to pravda.

22. listopadu 2014

19. listopadu 2014

Kdo jsi?

Z tohohle videa mám velkou radost. Byla to jen taková radostná zkouška. S turistickýma botama :-D
Ale pro mě to má celé krásný smysl.
Jsem.

11. listopadu 2014

10. listopadu 2014

Jsem.


9. listopadu 2014

Zázrak

Zázrak jako něco, co se vymyká běžné zkušenosti.
Z tohoto pohledu jsou zkušenosti tak omezující.
Předurčují nás k tomu, abychom si mysleli, jak něco funguje, jak se co dělá a čeho jsme a nejsme schopní.
Z určitého pohledu - vše co se děje je zázrak.
Ale také z určitého pohledu - cokoliv se stane, je naprosto přirozené a normální.
Hranice zázraku neexistují.
Ani si nedoveme představit, jaké to je doopravdy popustit uzdu fantazii pro hmotnou manifestaci.
V omezenosti, jak co je, jak co funguje, co jsme se naučili nebo toho, jestli si to vůbec zasloužíme.
Myslet bez hranic je síla.
Vše z toho je možné.
Zázračné.
A přitom tak přirozené pro projevení se.
Přeji všem barevné sny.

8. listopadu 2014

7. listopadu 2014

Od 5-ti let mám mezi obočím jizvu

tak jsem si řekla že si ji trochu pomaluju  :-)


6. listopadu 2014

5. listopadu 2014

Obraz

Tak mám skoro hotový nový obraz. Jsou to 3 plátna, celkem ve velikosti 90x60cm, olej.


Sebevědomí

sebevědomí, které mi nedá nikdo jiný než já
sebevědomí splnit si své sny
sebevědomí, které dává všem a všemu svobodu
seběvědomí v jakýkoliv svůj krok, protože každý krok je správný
sebevědomí bez tisíce ohledů k ostatním, který vytvářejí onen začarovaný kruh
sebevědomí, které nikoho a nic nesoudí
sebevědomí, které září
seběvědomí, které otvírá dveře tušených i netušených možností
sebevědomí je jistota
ve vědomí
sebe
jistota v sebe
ve svou existenci
že jsme sami zdrojem
který se nedá naučit
ten JE
a my jím jsme
vše již máme k dispozici

Knížka, která mě asi nejvíc ovlivnila


4. listopadu 2014

3. listopadu 2014

Musím?

když jsem u slovíčkaření.. tak mi došlo, jak se slovu - musím - dává negativní emoce. Pocit povinnosti atd. Musím ještě TAM a TO a musím dělat spoustu věcí, které mě vlastně nebaví, nebo musím vydělat peníze, nebo musím dělat tamto pro ostatní atd. Ale mě dneska došlo, jak to slovo může být neskutečné pozitivní! Musím něco udělat, protože to tak moc chci. JÁ TO TAK CÍTÍM A TAK TO PROSTĚ MUSÍM SE VŠÍ VÁŠNÍ UDĚLAT. Jsem se dneska s foťákem cítila zase jako před 10-ti lety.. a o ten pocit jde.. tam je hodně ukryto, tam jsem já, MUSÍM prostě musím, tam je fičák krásné!!!!!

2. listopadu 2014

Křížem krážem

Miluju měsíce, kdy jsou tu posekané louky a můžu si to ládovat kilometry cestou necestou, jak mě to jen v tom krásném prostoru napadne.