Zobrazují se příspěvky se štítkemrodinné fotky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrodinné fotky. Zobrazit všechny příspěvky
29. května 2017
20. srpna 2015
24. listopadu 2014
Autobus
Když se teď dívám čím dál častěji směrem ke svým snům, tak se mi skoro vždy vybaví i okamžik v dětství, kdy vlastně vznikl. My si tak malujeme nástěnky a tak co chceme a ono je to v nás možná už vše vytvořeno
a stačí to jen uvidět.. začala jsem se učit na hrát na klávesy... ono
totiž, když jsem byla malá, tak jsem měla takový miniaturní klavírek...
.... ... ... ♪♫♪☼☼♪♫♪
A když se stále víc přestávám posuzovat s tím, že je mi jedno jak moc jsem trapná, tak zjišťuju kolik věcí můžu ještě dělat.. věci, ve kterých jsem se v životě postupně začala posuzovat a odsuzovat, že je neumím, tohle mi nejde, levou ruku mám prostě levou atd. tak najednou je prostě dělám.. a můžu jen říct: máme obrovský potenciál... připravený v nás v sebe-vědomí.
František Ehrenberger se teď připravuje na nové zaměstnání.
Tak jsem se ho ptala, jestli to byl někdy jeho sen, řídit autobus? A on hned, no jasně - když jsem byl dítě, tak jsme jeli na hory a já se tak díval na toho řidiče.. ... ... hm, krásné že.. a jak jednoduché.. a říkám - jaktože jsi mi to nikdy neřekl, že chceš řídit autobus? .. nějak jsem na to sám zapomněl. A je zajímavé, že když se vydal tímhle směrem, tak všechno jde jakoby SAMO.
Vzpomínáte si na svoje dětské sny?
Jdeme si je plnit? Yes ♪♫•*¨*•.¸¸¸¸.•*¨*•♫♪.♪♫•
Nevěřte tomu, že vám něco nejde.
Není to pravda.
A když se stále víc přestávám posuzovat s tím, že je mi jedno jak moc jsem trapná, tak zjišťuju kolik věcí můžu ještě dělat.. věci, ve kterých jsem se v životě postupně začala posuzovat a odsuzovat, že je neumím, tohle mi nejde, levou ruku mám prostě levou atd. tak najednou je prostě dělám.. a můžu jen říct: máme obrovský potenciál... připravený v nás v sebe-vědomí.
František Ehrenberger se teď připravuje na nové zaměstnání.
Tak jsem se ho ptala, jestli to byl někdy jeho sen, řídit autobus? A on hned, no jasně - když jsem byl dítě, tak jsme jeli na hory a já se tak díval na toho řidiče.. ... ... hm, krásné že.. a jak jednoduché.. a říkám - jaktože jsi mi to nikdy neřekl, že chceš řídit autobus? .. nějak jsem na to sám zapomněl. A je zajímavé, že když se vydal tímhle směrem, tak všechno jde jakoby SAMO.
Vzpomínáte si na svoje dětské sny?
Jdeme si je plnit? Yes ♪♫•*¨*•.¸¸¸¸.•*¨*•♫♪.♪♫•
Nevěřte tomu, že vám něco nejde.
Není to pravda.
Štítky:
fotografie,
rodinné fotky,
Texty
8. listopadu 2014
11. října 2014
18. srpna 2014
14. srpna 2014
18. července 2014
26. srpna 2013
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)







































