Miluju duchovní cestu, cestu lásky k sobě a tělu, umění, pohyb, obyčejný život, tvoření ve hmotě, radost a svobodu vyjadřování.
Vzhledem k tomu, že se přes 7 let pracuji jako profesionální fotografka a často fotím akty, setkávala s tak obvykle s velmi křehkým ženským sebevědomím a sama jsem léta své tělo nemohla příjmout. Díky tomu tak postupně vznikl projekt Tělo s příběhem.
Miluju tělo. Dostala jsem k němu neskutečnou úctu, když jsem zjistila, jak moc mi v životě radí, jak je propojené s podvědomím, jak moc lásky od něho dostávám.
V tom vidím cestu k tělu - ucítit, jak moc nás ono samo miluje.
Bylo to v létě 2012 a byla jsem z toho úplně v euforii. Od té doby to nejde jít už tak proti tomu. Snažím se respektovat to, co žádá. Už to nejde ládovat se kde čím a snažit se ho tak tlumit. Čím víc je člověk plný jídlem, tím je ta komunikace nezřetelná.
Nebylo to tělo s jeho kilama,které by stálo proti mě, ale já, kdo stál proti němu.
Tělo tu není jako někdo, koho je potřeba zpracovat.
Ono je už dokonalé v jakékoliv podobě.
Jen my mu dáváme tvar.
Ráda Vás vítám na této cestě přijetí svého těla.
Tam kde končí schovávaná, začíná svoboda..
Jsme tu po ty z Vás, kteří mají odvahu se na své tělo podívat pravdivě a s láskou.
Pro ty, kteří lásku ke svému tělu hledají.
Pro ty, kteří už nechtějí s tělem bojovat.
Pro ty, kteří cítí, že je potřeba projít cestou přijetí těla tak, jak přesně v tu chvíli je.
Pro ty, kteří chtějí svoji krásu uvidět.
Pro ty, kteří stále pochybují o své kráse a s velkou radostí pro ty, kteří se ve svém těle krásně cítí.
Je to opravdu radost pracovat s někým, kdo touto cestou příjetí už prošel.
Není to tělo, které stojí proti nám, ale především my, kteří často odmítáme jeho signály brát s otevřeností.
Umím ve Vás najít to nejkrásnější, ale stejně tak je potřeba se umět podívat s láskou i na ty místa, které na sobě nemáte rádi.
Na místa, kde se nám zapisuje náš životní příběh a náš vztah k sobě.
A fotoaparát je někdy v tomhle pohledu-ohledu nekompromisní.
Na místa, které nám nedovolují cítit se krásná/ý.
Nejsem tu pro skrývače a zakrývače špatných pocitů ze sebe.
Bez přijetí svého těla má každá lež krátké nohy.
Cítím, že je potřeba se na sebe podívat opravdu pravdivě.
Vyretušovaných figurín mám velkou sbírku.
Roky jsem nikomu neukazovala neupravené fotografie aktů, protože jsem nechtěla nikomu snížit seběvědomí. Brala jsem za svou nedokonalost to, že neumím všechny z Vás nafotit tak, jak se vidíte ve snu. A raději retušovala a retušovala, až jsem si z toho vyretušovala mozek. Vyretušovala jsem několik desítek tisích fotografií. Zjistila jsem, že tudy cesta nevede. Naprosto to ustřihlo křídla mé fotografické tvořivosti, která skončila u toho, co nechcete na sobě vidět - "hlavně aby nebylo vidět břicho, málo vlasů, celulitida, prsa, která mají jiný tvar, než si přejeme, vrásky nebo faldík" atd. Tvořivost se ohraničila jen na vysněnou iluzi při hře na schovávanou.
Ale začala se tím ztrácet pravdivost...
Tam kde končí schovávaná, začíná svoboda..
Jsme jací jsme a tělo je jen tím odrazem.
Když nebudeme stát proti tomu, co nám ukazuje, udělá pro nás první poslední.
Otevřme tělu cestu, aby tu mohlo být pro nás v lásce se vším všudy.
Otevřme oči při pohledu na sebe.
V lásce sami k sobě.
Těším se na Vaše příběhy
Příběhy Vašeho těla.
Na ty, kteří cestou přijetí již prošli a na ty, kteří k tomuto kroku potřebují hodně odvahy.
Koncept Tělo s příběhem se prolíná v mnoha oblastech mého života, baví mě ostatní inspirovat a strhávat svým nadšením s směrem k sebelásce. Na oficiálních stránkách www.telospribehem.cz můžete vidět, jak se na naše krásné těla dívám já.
Jana Ehre
 |
| Fotografie z akce Terapie srdcem |
focení aktů, akty foto, fotografka akty, nude photographer, fotostudio, Beroun, Praha, fotoateliér, fotogalerie, tělo s příběhem, umělecké foto, umělecké akty, Jana Ehre, Jana Ehrenberger, Praha
